Kdy se to stalo?...

8. července 2014 v 12:45

No jo, já už stárnu! Včera jsem se objednávala po telefonu k zubařce a termínmé smrti stanovila na 7.8. - den po mých narozeninách. A až to byla ta chvilka, kdy mi došlo, že budu mít zase narozeniny. Vždycky mám pocit, že všichni okolo mě mají pořád narozeniny jenom na mě se nějak nedostává. Docela dlouho mě to netrápilo, ale poslední dobou mi dochází, že už fakt stárnu. A podle čeho se to pozná?

1. Musím dělat věci, které nechci
Letos se toho na mě sesypalo fakt hodně a největší šutr je stárkování. Normálně to znamená trochu starostí (pro všechny se schopným stárkem). Můj stárek je asi trochu neschopný, takže musím dělat spoustu věcí, které dělat nechci a vlastně ještě jako neplnoletá nesmím, ale who cares?! Škoda, že to nejde dělat jako před 10 lety, prostě jsem řekla, že jsem moc malá a nemusela jsem nic.

2. Musím dodržovat pravidla
Nesnáším pravidla, ale vážně, nenávidím je! Vždycky, když mi někdo řekne, abych něco udělala, už z přirozenosti to prostě dělat nebudu! A ještě nesnáším normy a podobné pitominky, které se bohužel dospělým nevyhýbají. Docela mě štve, že při práci a povinnostech mě všichni berou jako dospělou, ale jinak se mi dospělost vyhýbá.

3. Nesmím chodit nahá na veřejnosti
Teď ani nevím, jestli tento bod potřebuje komentář. Je mi to fakt líto, protože co je pohodlenější než nic?!

4. Musím platit plné jízdné v MHD
Čtvrtý krok je absolutně největší pi**vina, kterou kdo kdy vymyslel. Mohl by mi někdo vysvětlit, jakým právem mám platit víc než osmileté dítě ve vlaku, když to děcko stejně skáče po třech sedačkách, kdežto já sedím na jedné jediné a ještě nikoho neobtěžuju drobením sušenek na zem??! A to samé na koupališti - vycákám snad víc vody než 4-leté dítě, abych platila o 10 Kč víc?

5. Musím slušně vyslechnout stupidní řeči starších lidí
Na toto téma znám jeden vtip : "Chlapec stojí na svatbě svého bratra u stolu s občerstvením a v tom na něho začnou povolávat starší dámy 'Ty budeš další, že?' Chlapce to trochu štve, ale přesto nic neříká. O dva měsícese koná pohřeb zesnulé tety a chlapec přijde za staršími dámami ze svatby a řekne jim : 'Ty budeš další, že?' "

6. Už nemám milion přání k vánocům a narozeninám
Vždycky, když se blížily Vánoce, začala jsem si vymýšlet, co všechno bych chtěla a jak by to mělo být zabalené. Co si přeju teď? Od předloňských Vánoc si přeju, aby mě nechali dívat se na Princeznu se zlatou hvězdou na čele a dali mi talířek cukroví! Jo a abych nemusela pořád uklízet, protože má někdo přijít.

7. Začínám si uvědomovat jak vypadám
Jako malá jsem byla buchta. Tlouštík. Cvalík, no jak kdo chcete! Jo dobře, asi jsem nebyla zase tak zakulacená, jak tvrdím, ale stejně... Nikdy mi nevadilo, že jsem měla velká stehna a krátké vlasy jako kluk, protože mě zrovna v tu chvilku zajímalo, že musím vyčistit potok a ne nějaký účes! Je štrašné, že teďka musím řešit jak vypadám, protože vstávat o těch 10 minut dřív a dát si o těch 10 koláčků míň je horší než natahování na skřipec!

A mimochodem... já si bez důvodu tancuju pořád! A to mi za měsíc bude 16 :D !!
Nechci být dospělá, chci si tak tancovat i když mi bude 35, nechci mít starosti nad něčím co stejně pořádně nezměním. Nechci dělat důležitá rozhodnutí, nechci mít vrásky a být stará a řešit jestli si na zahradu vysadím kaštan nebo magnolii. Nechci!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama