Leden 2014

finally!

31. ledna 2014 v 10:35
Konečně začala ta opravdová zima, ta zima, kterou mám ráda. Je konec ledna, včera jsem dostala svoje první vysvědčení na gymplu, což podněcuje můj mozek k tomu, aby přepočítával, jak krátkou dobu tam ještě strávím.

Spousta mých kamarádů si na svoje vysvědčení postěžuje, zanadává, dostane mylšenku, aby ho spálila a já momentálně patřím mezi ně. Nebudu lhát, že jsem nějak nadmíru spokojená, protože mi můj mozek, moje svědomí a moje všecko říká, jak jsem šíleně trapná s dvojkou z informatiky, z tak debilního předmětu! :D

Mám pocit, že mi chybí sluníčko k tomu, abych to zase byla já. Zima se mnou dělá příšerné věci. Jsem člověk fungující na solární pohon, takže je dost možné, že zima ze mě dělá regulérního blba! Zrovna před chvilkou mi psala celkem rozzlobená kámoška, protože jsem jí neřekla to "ahoj" a ona si myslí, že se s ní odmítám bavit, nebo já nevím co. Obě víme, že to tka není, prostě jenom.. je zima.


Většina mých známých nemá ráda zimu, ale zbožňuje lyžovačky a tak podobně. Já jsem nelyžař ale absolutní, lyže jsem viděla 2x v životě na živo :D .

Já za dva dny odjíždím do Alp. Ne že bych se bála, ale fakt se bojím, protože představa že sjíždím ten kopec, spadnu, vypnou se mi lyže a sjedou mi někam do křoví, mě legračně děsí. Nemluvě o tom, že jak mě každý uklidňuje, že když se mi něco stane, přiletí pro mě vrtulník a třeba budu ještě někdy v životě chodit!

A ještě líp. Budu bydlet týden v apartmánu s 5 holkama, které neumí vařit a ořád piští a jsou ze všeho nadšené, případně nadržené! Mám pocit, že vím jak to dopadne.

Většina lidí si o mně myslí, že jsem svědomitá a možná dokonce i spolehlivá, ale opak je pravdou, zvlášť při balení. Nemám vůbec ponětí, jak si sbalit věci na celý týden tka, abych byla schopná provozovat lyžování a do toho se normálně stravovat a fungovat, aniž byhc umřela hlady nebo mi konečky prstů rozežíraly staré ponožky :D. Navíc přežití, bez mých obvyklých zlozvyků bude horší než to učení lyžování.

Tak ahoj Česko, zdravím Tě Molltale!

XoXo <3

malade et sans livres!

21. ledna 2014 v 14:17
Už je to třetí den co ležím v posteli a mezi měřením teploty odcházm zvracet nebo pro hrnek s čajem a říkám si, kde se stala chyba? Ještě v pátek jsem seděla s mém milovaném over-size svetru s kamarády v baru na čaji a od soboty bliju jak šakal!!! Svět je nefér.

Vždycky jsem nemoci "milovala". Ne že bych byla nějak masochisticky založená nebo tak něco, prostě mi jenom vyhovovalo být sama doma pěkně s dekou, knížkou, filmem a čajem. Teď mi chybí prakticky všechno!

Knížku jsem neviděla ani nepamatuju a nabývám podezření, že někdo spálil všechny dobré knížky na světě. A nebo si jenom neumíme vybrat, teda pokud si případně omylem nepůjčíte druhý díl dřív než první, to potom už nemáte chut číst nic! O filmech ani nemluvě, protože stáhnout dobrý film je asi stejně těžké jako najít tu knížku. Pokud nechcete jako tupé ovce podle trendů sledovat Iron Mana a číst 50 Shades Of Grey, pak jste bez šance na dobrou zábavu. Když jsem byla mladší, stačila mi televize a oldschool telenovely. Jak já jsem milovala Sladkou Valentýnu! Jediné co se dá v současnosti najít v televizi dopoledne je realityshow o nevěstách hubnoucích do svatebních šatů, což je docela depresivní, protože vy nemůžete sníst ani sousto, aby to z vás někama nevyletělo!

A tak se jedinou mou zábavou staly myšlenky, čaj a deka.

Už se druhý den úspěšně vyhýbám škole a začíná mi být smutno po mých spolužácích a po tom všem. Jediné po čem mi není smutno a vlastně jsem z toho šťastná je to, že se zrovna teď ulívám z hodiny fyziky! A je to skvělý pocit! Hodně jsem přemýšlela nad vším, co jsme spolu stihli zažít za půl roku a taky nad tím, co všechno jsem jim na sebe práskla za tak krátkou chvilku!

Jelikož můj "blog" četli tři lidi a to včetně mě, můžu sem s klidem napsat návod na to, jak se stát palačinkou, aniž by si ze mě někdo dělal legraci.

How to be a pancake in five steps:

1. chce to věrného parťáka, který vás nenechá se dlouho dusit v těstě a pomůže vám to zabalit
2. chce to dost velkou deku
3. zabalte se do deky
4. představte si že jste marmeláda
5. prostě ležte a buďte marmeláda

Jednoduché, co? :)

Stejně teď nemůžu myslet na víc, než na to, až budu zdravá a konečně schopná pořádně chodit a žít a fungovat a pracovat a všechno! Až si v pátek konečně zajdu do divadla, až si po škole půjdeme s Verčou zatancovat, až Vendu vytáhnu na jógu a až konečně najdu tu dobrou knížku. Víc nechci!
(Teda vlastně chci, ale nebudu si vymýšlet, když jsem ráda, že teď zvládnu pozřít topinku :D )

:-*

Where's my happy end?!

5. ledna 2014 v 19:04
Je poslední den prázdnin a tak si tady v klídku sedím, celá zadrobená od mých milovaných vanilkoých rohlíčků a přemýšlím nad tím, co jsem ještě měla udělat a neudělala.
Měla jsem několik prázdninových plánů a nebudu si lhát, některé prostě selhaly.
Plánovala jsem si, jak budu sledovat pohádky, filmy a nejlepší nejúžasnější a prostě nejdokonalejší Grey's Anatomy! Pohádky selhaly hned s prvním dnem prázdnin, kdy jsem neslyšela nic jiného kromě "Běž obalit cukroví a namoč ho do čokolády. Jaktože ještě nemáš uklizeno?!" Tím začala moje vánoční deprese. Tou depresí nemyslím depresi alepouze moji pubertální depresi ;)
Většinou se z těch mých smutných dnů, kdy chci čaj a postel s filmem dostanu brzo, protože nemám čas na to, abych se hroutila, prostě to "přepracuju". Tentokrát to bylo jiné, protože mít čas a žádnou duševní práci mě ničí. Moc tomu ani nepřidával fakt, že jsem vytvořila vánoční dárek pro sestřina přítele, následně se tento dárek dostal k jejím dvěma kamarádkám. Příjdu si jako skvělá holka kterou musí cizí kluci zbožňovat a myslet si jak je originální!! A mimochodem, kdyby se někdo ptal proč to dělám, tak nemám odpověď.. prostě jsem jenom příliš skvělá a hodná.
Samozřejmě nejsem nějak depresivní případně sebedestruktivní člověk, právě naopak, zbožˇňuju život, smích a všechny ty "blbinky" okolo toho, ale někdy mám prostě chuť se na to vykašlat, což nejspíš souvisí s tím, že přijímám pouze dokonalé věci a lidi a vlastně všechno, ač sama moc dokonalá nejsem. Občas mám dokonce pocit, že jsem kazové zboží, ale to bych raději nerozebírala na mém "blogu" který čtou dva lidi, včetně mě :D !!
Co se týče filmů těch jsem taky moc neviděla, protože jsem strávila prázdniny v mými kamarády- Meredith, Christinou, Izzy, Lexi, Georgem a Alexem. Asi vypadám jako naprostý úchyl :D ale přiznávám se, že jsem u žádného romantického filmu nikdy nebrečela, ale měla jsem fakt na krajíčku, když George museli odpojit od příštrojů a to mi ani nepomohl Dereckův dokonalý úsměv! :D
Co se týče nějakého pohybu, tak byhc si to nejraději ani nepřiznávala, ale za prázdniny jsem skoro nevytáhla paty z domu, nemluvě o množství snědeného cukroví. Jo, dobře, byl ho asi tak vagon :D. ale naštěstí se v mém předsevzetí objevuje hubnutí, tak doufám že to pujde, protože bez školního vojenského rozvrhu jsem úplně jako když vezmete Medvídkovi Pú jeho sklenku s mede, no prostě v prdeli! :D Jako jediné štěstí beru to, že doma nemám váhu, takže se nemusím hrozit nad tím, co přibylo.
Píšu si sem o tom, jak mě trápí tuna cukroví, co jsem snědla a smrt mého kamaráda George O'Malleyho a radši se ani nevyjadřuju nad psychickýma Vánoce. Podle mě je to prostě teror, všechny ty koledy, rolničky, napjatá atmosféra a lidi kteří se snaží vypadat že je všechno v pohodě a přitom není. Přiznávám tady naprosto neveřejně, protože když Duškovi nepošlu odkaz, tak ani nezjistí, že tu něco přibylo, že mi chybí to, jak mi někdo řekne že jsem mu vymyslela originální skvělý dárek a jsem dobrá. Nechci říct že potřebuju úznání a poplácání po zádech, já jenom chci aby mě někdo viděl! Protože, ruku na srdce, vážně mě neuspokojuje vyrýbět dárky pro cizího přítele a poslouchat o tom, jak jsou jejich holky skvělé a geniální. Říkám si, kdybych měla přítele, bože, ten by byl šťastný!
Teď se mi můj mozek snaží vnutit otázku "A proč ho nemáš?".. Diagnostikovat se je vážně složité a pro mě ještě dvakrát tolik. Nevím jestli si mám myslet, že všechny děsí to, že mám ráda animované filmy, STAR WARS, toužím po rybičce v kulatém akvárku ,která by se jmenovala Denny Banana, dělám si ze sebe legraci i s roztrhlýma kalhotama a prostě jenom ráda čtu a nebo si mám prostě jenom myslet, že jsem ošklivá a hloupá. Proč mi to můj mozek nemůže říct, když se mě věčně snaží přechytračit?!
Spousta mých kamarádů říká, že jsem vybíravá, ale já mám jednu podmínku, co se týče ideálního partnera. Prostě jenom chci, abych z něj byla naprosto odrovnaná, když ho potkám! Nikdo by nechodil s někým, kdo se mu nelíbí, případně kdyby na "rande" museli mluvit 3 hodiny v kuse, aby nevznikla trapná chvíle ticha! :D No jo, i to mám za sebou..
Někteří z nás prostě nemají štěstí, ale co je na tom to nejlepší? Já pořád věřím, věřím v poníky, v mře gumových medvídků a v můj ŠŤASTNÝ KONEC ! Věřím tomu, že jednou si půjdu sednout do té kavárny a fakt to bude jako ty filmové scény. To jsem ale naivka, co? :D
Pojďme radši snít o gumových medvídcích a myslet na vstávání, které mě budí poslední 4 dny!
XOXO :-*

Milá 2014ko..

1. ledna 2014 v 12:10
Je prvního ledna 2014. Včera byl silvestr a teda musím uznat, že nic moc. Teda ne že by to nebylo fajn, ale párty HRAD je párty HRAD! :D
Včera večer jsem si v opojení sektem dala asi 9 novoročních předsevzetí, ale vidím to tak, že nesplním ani jedno. Ale musím se pochlubit, že vloni jsem jich splnila polovinu! Asi bych je mohla vyjmenovat, že? :))
1. Najdu si přítele
2. Zhubnu 5 kilo!!!!
3. Budu se víc věnovat tanci
4. Udělám ty nejbožejší hody, co kdy naše vesnice viděla
5. Začnu sportovat
6. Pošlu Vendulu do prdele!!
7. Změní si účes, ne moc radikálně ale nějak určitě! :D
8. Nevzpomínám si
9. Pojedu do školy v županu (pouze pokud se na to budu cítit :D)

Dívám se na to a shledávám má předsevzetí nereálnými, neboť hubnutí v mém případě by muselo vypadat jako čtyři stěny a stůl. Možná ani ten ne, protože bych v záchvatu žravosti okusovala nohy toho stolu. Píšu tady o hubnutí a drtím do sebe u toho vanilkové rohlíčky, zabte mě někdo!!!! :D
Najít si přítele?!? Ha, ha, ha.. Možná se budu řídit tím, co mi před 10 minutami řekla kamarádka Verča- "Musíš vylézt konečně na světlo". Nejspíš jsem našla inspiraci pro rok 2014 ^_^. A nebo si prostě jenom přestanu dělat naděje na hezké kluky, kteří si o mně asi myslí, že jsem stalkerka, nebo něco takového :D..

Moje modrá sociální síť mi opět funguje v druhém okně mého prohlížeče a já konstatuji, že mě mrzí, že si s mými kamarády už nepíšeme "Šťastný nový rok" ale "Tak co, jak jsi dopadla..?" Nejsem alkoholik, notorik ani ochlasta ale krucinál aspoň se můžu na toho silvestra zkalit! Ovšem při dvojitém pedagogickém dozoru mých kamarádů to moc nejde! :D A víte co je na tom všem nejhorší? I když bych si dovolila se zkalit, všechny slepice po vesnici mi to budou vzpomínat ještě dva roky :P. Nenávidím život na vesnici už jenom proto, že nemůžete nic!

Nový rok mě vůbec nenechává klidnou. Poslouchám koncert Vídeňské filharmonie, dojídám zbytky cukroví ze včerejška a pomalu se chystám to jít zakotvit do postele, protože 4 hodiny spánku jsou jako když vám někdo nabídne lízátko ale dá vám líznout jenom jednou a trošičku.
XOXO :-*